O vztahu katolické církve k dílu Marie Montessori a aktuálnost jejího pedagogického přístupu

U některých věřících i představitelů římskokatolické církve se občas setkáváme s názorem, že Marie Montessori nebyla pravověrnou katoličkou, a proto je její dílo považováno za nevhodné pro uplatnění v pastorační činnosti katolické církve. Na tyto názory reagují články a studie, které vycházejí v zahraničních časopisech nebo sbornících. Ráda bych upozornila na článek, který lze  považovat za velmi solidní zdroj informací. Byl publikován časopise Catechetical Review (č. 3, rok 2018), který vydává Franciscan University of Steubenville a jehož zrod iniciovala Papežská rada pro novou evangelizaci pod vedením arcibiskupa Rina Fisichelly. Časopis vychází od roku 2015. Autorem článku je dr. Gerard O´Shea, profesor náboženského vzdělávání na University of Notre Dame v Sydney. Článek má název "The Teaching Methods of Maria Montessori" (Vyučovací metody Marie Montessori). Jeho první část je nazvána: Maria Montessori - zbožná katolická vychovatelka a učitelka. Další části se věnují Montessori pedagogickým názorům a principům. Pro účely tohoto článku uvádím výtah z první části:

Jméno Maria Montessori je spojováno s vysoce úspěšnou edukační metodou již více než století. To, co není dobře známo o Montessori, je skutečnost, že byla upřímnou katoličkou, které se dostalo nadšené podpory od nejvyšších autorit v církvi. Již roku 1910 byl obeznámen s její prací papež Pius X., který ji veřejně pochválil za její schopnost obnovovat život dítěte. Jeho následovník papež Benedikt XV. měl s Montessori dvě hodinové soukromé audience, které se týkaly jejích metod, a pak jí poslal dopis, kde ji požádal o zorganizování představení její práce pro širší okruh lidí.

Následovaly další osobní audience a setkání s papežem Piem XII. a Janem XXIII. V roce 1970 papež Pavel VI. ocenil metodu Marie Montessori přenesenou z profánních oborů a uplatněnou v náboženské výchově (adresováno kongresu o Montessori 17. 9. 1970, publikováno 1. 10. 1970 v L´Osservatore Romano). Papež Jan Pavel II. navázal na papeže Pavla VI. a doplnil, že „jméno Montessori je dobře reprezentuje všechny ženy, které významně přispěly ke kulturnímu rozvoji lidstva.“ (6. 8. 1995, L´Osservatore Romano).

Montessori nebyla vždy zbožnou katoličkou. Ve svém mládí byla skeptičkou. Její syn Mario napsal, že u jeho matky došlo ke dramatické konverzi, kterou v ní vyvolalo to, čeho byla svědkem při své práci s dětmi: „opustila svoji kariéru, opustila svoji vynikající pozici mezi socialisty a feministkami, opustila univerzitu, opustila dokonce rodinu a následovala ho (Krista)". (Dr. Montessori and the Child, 1984)

V posledním odstavci článku je zmíněn konflikt, do kterého se dostala Montessori s americkými filozofy výchovy Johnem Deweyem a jeho žákem Williamem Kilpatrickem kvůli jejím katolickým postojům k edukaci dětí.

Článek je uveřejněn na adrese: https://review.catechetics.com/catholic-education%E2%80%94-road-map-teaching-methods-maria-montessori, v plném znění je přístupný pouze předplatitelům časopisu. 

Zpracovala Marie Zimmermannová